Studna nebo vrt?

Když se rozhodnete investovat do vlastního zdroje vody, musíte na počátku cesty vyřešit téměř Hamletovskou otázku. Nikoliv, zda být či nebýt, ale zda vrt nebo studnu. První pohled žádný patrný rozdíl, ale opak je pravdou. Získávání vody z hlubin země představuje prakticky to jediné, co mají společného.

Nejpatrnější rozdíl představuje hloubka. U studní jde o metry, někdy o pár desítek metrů. V případě vrtu hloubku obvykle počítáme ve stovkách metrů. Archeologické nálezy vypovídají, že ve středověku budovali naši předkové studny hluboké mnoho desítek metrů, protože museli kopat tak dlouho, dokud nenarazili na vodu. V současné době to je složitější, protože překonáním 30 m hloubky se studna stává důlním dílem, a s tím dostanou slovo další úřady a předpisy.

Rozdíl důležitý pro kvalitu vody a kapacitu zdroje spočívá také ve způsobu získávání vody. Ze studny čerpáme povrchovou vodu, kterou studna jímá ze svého okolí. Vrt dodává vodu z podzemních zdrojů, které jsou stálejší a méně náchylné ke znečištění či vysychání. Rovněž sloupec vody ve vrtu není, na rozdíl od studny, příliš náchylný ke změnám a při větším jednorázovém odběru vody se doplní podstatně rychleji než u studny.

Ještě před tím, než zahájíme boj s úředním šimlem, bychom měli zjistit, kde studnu či vrt založit a zda existuje naděje na úspěch. Při vší úctě k proutkařům je vhodné přizvat hydrogeologa, odborníka obeznámeného s hydrogeologickými podmínkami dané lokality. Důležitý je odhad spotřeby vody za časovou jednotku, o posouzení, zda plánovaný zdroj dokáže splnit očekávání. Odborník má také přehled o platných právních předpisech, pomůže s vypracováním projektu, případně při jednání s úřady, kterých není málo. Především stavební a vodoprávní, případně báňský.

Rozhodně se nepokoušejte vybudovat studnu či vrt „na černo“ a spoléhat se na dodatečné stavební povolení. Stavba vodního zdroje bez posouzení všech okolností může vést k fatálním důsledkům. Například vyschnutí studní v okolí. Narušené sousedské vztahy a právní sankce za to opravdu nestojí.

Rozhodování o pořízení vlastního zdroje vody skutečně není triviální. Je nutné vyřešit množství právních a technických otázek a v neposlední řadě také otázku ekonomickou. Ekonomika hraje podružnější roli tam, kde není možnost získat vodu jinak. Na druhé straně zdražování vody a klesající náklady na pořízení a provoz čerpadla příznivě ovlivňují návratnost investice.

Jak vidno, odpověď na otázku v titulku není jednoduchá a pravděpodobně nad síly selského rozumu. Unáhlené rozhodnutí může pocítit nejen kapsa investora, ale především dostupnost vody v dané lokalitě.